ČFO > 00 - Česká foosballová organizace > Reprezentace ČR > World Cup 2017 - rozhovor s Ivou Frančíkovou

World Cup 2017 - rozhovor s Ivou Frančíkovou

21.2.17 | Josef Souček Přečteno: 1639×

Ke druhému dílu rozhovorů směřujících k World cupu 2017 jsme přemluvili dlouholetou oporu ženské reprezentace a hráčku širší světové špičky Ivu Frančíkovou. Jaké jsou její cíle pro World Cup, jak začínala s fotbálkem a mnohé další se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Ivčo. Tradiční otázky na úvod.  Jak dlouho hraješ a jak ses dostala k fotbálku?

Ahoj Josko. K fotbálku jsem se dostala až poměrně pozdě, a to během studia vysoké školy v Brně. Studentský život mě přivedl do hospod, kde se občasné hrávání fotbálku u mě začalo měnit v závislost na této hře. Postupem času jsem se náhodou dozvěděla, že existuje i liga.

Pojďme do současnosti. Ženská nominace na turnaj je už kompletní. Jak jsi spokojena se sestavou, a kdo ti v ní případně chybí?

Z celkového složení mám velkou radost. Nejvíce mě potěšilo, že s námi nově vyrazí i Verča a Judy, které, pokud se nepletu, ještě za českou reprezentaci nehrály. Se sestavou jsem tedy rozhodně spokojená a už se těším, až světu ukážeme, jak hrají fotbálek české holky!Výraznou posilou by byly i dvě naše „maminky“–  Pavli a Silva. Jsou to zkušené hráčky, které mají již hodně odehráno, a přestože se na turnajích již tolik neukazují, stále hrají skvěle.

Jakou ženu bys ze světové špičky chtěla do týmu a proč?

Takovou hráčku již v týmu máme - je to Šárka, která je díky své perfektní hře obrovskou podporou našeho týmu.

Jak probíhala diskuze o tom, na jakém stole budete hrát, byla hodně bouřlivá, nebo panovala všeobecná shoda?

Z mého pohledu byla diskuze klidná a poměrně jednotná. Já osobně hlasovala buď pro Tornado nebo Roberto. Většina se přiklonila k Tornadu, tím bylo rozhodnuto.

Už jste se v týmu bavily, kam byste to chtěly na World cupu dotáhnout? Jaké umístění bys osobně považovala za úspěch a kdo je podle tebe kromě domácích Němek favoritem na vítězství?

Bohužel jsme zatím neměly možnost se všechny setkat. Každopádně nějaké předběžné termíny pro první společné tréninky už máme naplánované, tak se nás snad sejde co nejvíce a těším se, že budeme mít možnost probrat i týmovou strategii. Přiznám se, že vůbec nemám představu, kolik ženských týmů se může na turnaji sejít. Mým cílem je hrát vyrovnaně i s nejsilnějšími týmy a dotáhnout to co nejdál, šance rozhodně máme. Z týmů, které považuji za nejsilnější, jsou kromě již zmiňovaných Němek pro mě favoritkami také Francouzky.

Na turnaji tvoříš tradiční dvojici se Šárkou Holomouckou, se kterou se v Hamburku představíte na Tornadu i v soutěži ženských dvojic. V Čechách nemáte dlouhodobě v ženských turnajích konkurenci a zle trápíte i muže, když spolu hrajete open disciplíny. Spočítáš, kolik už jste spolu odehrály turnajů, a jakých vašich úspěchů si ceníš nejvíce?

Možná se to nebude zdát, ale se Šárkou spolu oficiálně hrajeme teprve druhou sezónu. Přesto jsem nesmírně ráda, že se nám daří a cením si každého vítězství, které jsme společně uhrály. Mezi nejcennější úspěchy budou patřit mezinárodní vítězství, kde je konkurence skutečně vysoká – například 4. místo na WCS na Leonhartu 2015, 1. místa na Tornadu v Německu 2015 a 2016 a samozřejmě 3. místo v celkovém žebříčku ITSF za rok 2016 ženských dvojic.

Jaké jsou vaše cíle pro dubnový šampionát?

Rozhodně bojovat co nejdéle! Naší největší nevýhodou bohužel je, že ani jeden ze stolů, na kterých budeme hrát, není náš domácí. Kromě samotných soupeřek se tedy budeme muset vyrovnat i s tímto dalším handicapem. Šárka je ale skvělá a zkušená hráčka a mým cílem je ji maximálně podpořit.

Jsi velmi dobrá jedničkářka, což potvrzuješ dlouhodobě i v Rosengart lize. Pro individuální disciplínu sis zvolila, pro mnohé možná nečekaně, Roberto sport. Proč?

Šla jsem na to jednoduše vylučovací metodou – na Leonhartu bych nechtěla potkat Němky, na Garlandu Rakušanky nebo Švýcarky. K Bonzini se asi ani nemusím vyjadřovat... Zbylo mi tedy na výběr rozhodnout se mezi Robertem nebo Tornadem. Spoléhám na to, že z těchto dvou stolů by mohlo být pro většinu hráček „větší neznámá“ právě Roberto, které jsem si měla možnost vyzkoušet na podzim v Bulharsku, a nehrálo se mi na něm špatně.

Fotbálek na úrovni, na které jsi, je poměrně náročným sportem. Ženské zápasy se umí pořádně protáhnout, jak po turnajích regeneruješ, děláš i nějaké jiné sporty?

Bezprostředně po větším turnaji se snažím relaxovat jak fyzicky tak psychicky, takže si dávám i pár dní bez fotbálku. Obecně je pro mě ale poslední dobou nejlepším odreagováním posilování ve fitku.

S fotbálkem si už projezdila pořádný kus světa, a vím, že máš cestování ráda. Kam by ses chtěla s fotbálkem či bez něj ještě podívat?

Nejvíce mě momentálně láká exotika v Asii (Thajsko, Vietnam, prostě cokoliv) a pokud by šla tato dovolená spojit s fotbálkem, bylo by to ideální!

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nejen fotbálkových úspěchů.


Vložit komentář

Pokud chceš napsat komentář, musíš se přihlásit.